Náhodné setkání?


    První den na dovolené v Řecku mě nenapadlo, že kvůli stávce nepojedou trajekty. Nedělala jsem si s tím starosti a šla jsem se projít a vykoupat. Večer jsem pak neměla nocleh, protože všechna informační centar byla zavřená a prakticky se ani nikdo nesnažil nabízet nocleh tak, jak to bývá obvykle na jiných ostrovech.
    Z ledadla mi uvízla v paměti slova jednoho pána, že tam je takové teplo, že se dá spáti na pláži.Tak jsem jednoduše začala hledat místo, kde přespím. Moc se mi nedařilo, protože jsem se vydala na východní pobřeží Rhodosu, kde je hodně průmyslových objektů a prakticky velká část pobřeží uzavřena. Nakonec jsem se dostala za město a našla cestičku k moři, tehdy už jsem si řekla, že končím a už ani o krok dál.
    A najednou při té únavě a hledání vhodného místa na mě promluvil ze tmy hlas, zda nehledám "sliping place". První jsem nevěděla, co mám dělat, ale pak se ukázal jeden pán (byl z Finska), který se jmenoval Juk a nabídl mi i půjčit spací pytel.
    Tak jsem po dlouhé době spala jen tak venku a ráno viděla nádherný východ slunce. Stálo to za to! Prostě setkání, které mi v dané chvíli pomohlo, děkuji za něj. A věřím, že je možné i to, jak jsme si spolu povídali, tak jsem třeba i já něčím pomohla Jukovi.
    Ráno jsme se pak rozloučili, on pokračoval na kole na své cestě kolem ostrova, já se zůstala koupat a opalovat na pláži. A odpoledne jsem se pak vydala hledat, odkud mi jede loď na jiný ostrov.