Zimní cesta na Maltu
Jsem občas líná se učit cizí jazyky, tak jsem si řekla, že zkusím jet někam, kde se přinutím trochu mluvit a hlavně i jazyk poslouchat. Nakonec jsem si vybrala Maltu, přece jen je teplejší než jiné oblasti. Letěla jsem z Prahy přes Mnichov, mohla jsem pak pozorovat i zasněžené Alpy. Trochu mě pak překvapil let nad vlastní Maltou. Proč? Prostě mi najednou připadalo vše zastavěné a jen na západní části ostrova větší neobydlené oblasti. Nečekala jsem, že je Malta tak hustě zalidněná, protože má pouze 400 000 obyvatel. Ale jinak je to celkem malý ostrov, případně ostrovy (ještě Gozo a Comino).
Po příletu do Valletty mi hned začalo pršet, takže počasí nic moc. První den to nevadilo, protože jsem celou předchozí noc nespala, tak jsem šla vše dohánět. Ubytování jsem měla v městě Sliema, které je nedaleko od Valletty.
První seznámení s Maltou
Nezvyklé pak bylo pro mne to, že se zde jezdí vlevo, stejně jako ve Velké Británii. Později jsem hodně jezdila místními autobusy a vždy mi chvilku trvalo, než jsem si uvědomila, na kterou stranu se to mám vlastně postavit, abych jela tím směrem, kterým opravdu chci. Zvykla jsem si, ale i přesto se mi povedlo jet někdy opačným směrem, než jsem chtěla. Jinak doprava autobusy je fajn, protože si můžete koupit celodenní lístek za 2,6 € pro turisty a pak opravdu lze jezdit po celém ostrově kamkoliv a kolikrát chcete. Ještě existuje 7-denní lístek za 12 €, který jsem vlastně plně využívala. Odvážila jsem se tak zajet i na vzdálenější místa ostrova s přesedáním. Však se podívejte na některé fotky.
Malá prohlídka hlavního města - Valletta
St. Julians a procházka po pobřeží dále na sever
Bydlí zde asi jen málo lidí a hlavně úzkými uličkami dnes neprojedou ani auta. Zato sousedním městem Rabat auta už běžně projíždějí a plně zde pozorujete ruch běžného života.
Mdina a Rabat
Po příjezdu na Gozo se rozpršelo a vypadalo to tak, že nic z výletu nebude. Přesto jsem si řekla, že se vydám směrem do Victorie a na západní pobřeží ostrova. A pak prostě uvidím. Asi po půlhodině se obloha rozjasnila a příchod k pobřeží, kde se Azur Window nachází, již provázelo sluníčko.
Gozo a i jeho někdy neuvěřitelná krajina
Co mě naopak moc nebavilo, tak jsou "tempels" z doby neolitické. Pro mne jen různě uspořádané kameny, i když někdo jiný může být tímto zcela nadšený. V temple Ggantija na Gozu se mi ale líbilo zvláštní ticho, které mě prostoupilo. Nevím, co se v jednom okamžiku stalo, ale najednou jsem cítila vnitřní klid a pohodu z přírody kolem. A to opravdu zase tak moc historii nemusím.
Muzeum Ggantija na Gozu
Hagar Qin a Blue Grotto
Marsaxlokk a jeho okolí
Křesťanskou víru podle legendy přivezl na ostrov sv. Pavel, který při bouři u ostrova ztroskotal. Celá zátoka i s malým ostrovem nyní nese jeho jméno. Proto jsem si řekla, jak bylo po třech dnech deště opět sluníčko, že bych se mohla zajet právě na toto místo podívat.
Zátoka a ostrov San Pawl
Procházela jsem i vnitrozemí, nejenom pobřežní místa, viděla jsem na stromech dozrávat mandarinky, ale i lidi pracovat na svých terasovitých políčkách.
Myslím, že návštěva Malty mi mnoho dala, nejenom výuku jazyka, ale i poznání nové krajiny a jejich známých i méně známých míst.