osobní stránky

Praha možná trochu jinak

Často jezdím po celé republice za svou prací. Vždy se snažím si okolí trochu projít a poznat třeba i okolí. Takto jsem zase byla po delší době znovu v Praze.
I když se mi Praha líbí, především pro své památky, asi bych v Praze žít nechtěla.
Podívala jsem se nyní do údolí Divoké Šárky, do zahrad u Hradčan, na Petřín i na Vyšehrad. Nesmím ale zapomenout ani na sobotní výlet na jednu vyhlídku na Vltavu u obce Teletín. Pokud vás to láká, zkuste se na některé fotky podívat.

Klášter a chrám v Emauzích

Bydlela jsem kousek blízko chrámu v Emauzích, proto nejprve několik obrázků právě tohoto zajímavého chrámu. Klášter s chrámem v této oblasti byl založený už za vlády Karla IV.

Petřín, i když počasí právě nevyšlo na focení

Znovu jsem se pak podívala i na Petřín, prošla jsem si zahradu plnou růží a snažila se vnímat neopakovatelnou atmosféru oblasti. Objevila jsem na chodníku nakreslený i labyrint, kterým se může procházet směrem do středu a zase ven jen tak pro uklidnění. Slyšela jsem, že ho používali tibetští mniši.
U vlastní rozhledny mě pak však překvapilo vysoké vstupné. Raději jsem se tedy toulala v jednotlivých částech parku, kde jsem našla pravoslavný kostelík (který zde byl přestěhován do Prahy na počátku první republiky), o kterém jsem předtím vůbec nevěděla. Moc hezký.

Zahrady na Hradčanech

Jedno odpoledne jsem se podívala opět i do zahrad na Hradčanech. Prošla jsem Královskou zahradou a hlavně mě zaujaly neobvyklé pohledy na Hrad a chrám Sv. Víta.
Samozřejmě jsem nevynechala ani Jelenní příkop a překvapil mě hezky zrekonstruovaný domek pro medvědáře (netušila jsem, že se tu opravdu až do roku 1960 chovali ve výběhu medvědi.
Pro krátké procházky a odpočinek jsou tato místa opravdu fajn.

Vyšehrad

Pokud je člověk v Praze, neměl by zapomenout ani na procházku po Vyšehradě. Tam se prakticky začala psát historie Prahy. Chrám sv. Petra a Pavla je určitě neodmyslitelnou dominantou celé této oblasti. Ale z Vyšehradu je i krásný výhled na různé částí Prahy.