Výlet Medvědí soutěskou
Nikdy jsem předtím nebyla v Alpách, tak jsem se rozhodla jet nejprve na jeden den s nějakou cestovkou a zjistit, co vlastně zvládnu. Ono i tak je lepší právě do Alp jet ve skupině a ne samostatně.
Vybrala jsem si nakonec zájezd do Medvědí soutěsky, který byl začátkem října a myslím, že jsem udělala dobře. Něco takového jsem předtím opravdu neviděla. Krásný les, ale především všude spousty potůčků, pramínků, vodopádů,… prostě vody. Přijeli jsme autobusem do vesničky Mixnitz a pak vyšli podél potoka k počátku Medvědí soutěsky. Od pokladny jsme pak procházeli postupně přes asi 200 lávek a žebříků. Přitom jsme udělali převýšení kolem 400 metrů. Ke konci se zatáhlo a začalo pršet i sněžit a vše vypadalo tak, že do vyšších poloh se pak už nedostaneme.
Tak jsem si jen tak odpočívala u čaje na horské chatě Steirischer Jokl. Po chvíli jsem se pak vydala k dřevěnému kostelíku Schlüsserbrunn.
Najednou se pak ale objevily první paprsky sluníčka a začala jsem přemlouvat některé lidi ze zájezdu, aby šli se mnou na vrchol Hochlantsch (výška 1720m n.m.), tedy ze současného místa víc jak 500 metrů převýšení. Nejprve nikdo nechtěl, ale nakonec se mi podařilo přemluvit dva pány a vyrazili jsme takto do Teichalmu cestou přes vrchol.
V těchto místech už bylo místy dost sněhu a tím byla cesta trochu těžší. Ale těsně před vrcholem se obloha roztáhla a sluníčko osvítilo okolní kopce. Něco úžasného, už jenom ten pohled na okolí stál za tu námahu. Nakonec jsme v pohodě vyšli až ke kříži, který stál na vrcholu a potom opatrně sestupovali do Teichalmu. Cesta dolů pak trvala asi ještě další hodinu, museli jsme jít občas už opatrně, protože sníh a kousky ledu klouzali.
Myslím, že se mi ale můj první výlet do Alp vydařil. A doufám, že nebyl poslední.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |