Soutěska Wasserlochklamm a klášter v Melku
Vypadalo, že nám je počasí nakloněno, tak jsme s radostí nastoupili brzy
ráno do autobusu směr Rakousko. I během cesty bylo počasí hezké a asi za tři
a půl hodiny jsme se dostali k řece Salze v místě, kde do ní ústí řeka Kolke.
Tedy k soutězce Wasserlochklamm.
Řeka Salza
Hned řeka Salza mě okouzlila svou barevností. A co teprve dřevěný most, který
přes ni vede na stezku do soutěsky. Trochu se sice houpe, ale je to příjemné
a hlavně ještě více si můžete z něj vychutnat krásu řeky.
A už jsme v soutěsce
Ale potom již raději rychle do soutěsky, podívat se, co tam vlastně čeká.
Po vstupu to člověk hned nepocítí, ale po několika dalších metrech vás proudící
voda učaruje. Ono není potřeba ani žádných velkých slov a stačí, když budete
soutěskou tiše procházet. Voda vás vtáhne sama do děje.
Soutěska není velká, ale opravdu hezká. Řeka Kolke má asi 1600 metrů, ale ty
vodopády na ní stojí za to určitě vidět.
Vyšla jsem až nahoru na vyhlídku, odkud jsem mohla pozorovat okolní hory
a také se podívat na místo, kde řeka Kolke ve skále vyvěrá. Zajímavý pohled
byl i do údolí na místo, kde je výchozí místo výstupu.
Klášter v Melku
Po návratu ze soutěsky jsme pak odjeli do Melku. Město je známé především
svou historií a klášterem postaveným na skále. Takto v podvečer to byla
příjemná změna. Zárověň malý odpočinek v podvečerním sluníčku.