Malá procházka po hezkých místech v Chřibech

Chřiby jsou taková má slabost z dětství, mám je prostě ráda. Často jsem jezdila na Buchlov, Břesteckou skalu nebo Smraďavku. Méně známá byla pro mne část, kterou jsem navštívila nyní.
Protože mi vlak ujel (prostě jsem vstala pozdě), tak jsem nakonec trasu trochu změnila a dojela autem na parkoviště U křížku nad Koryčany. A pak se už vydala dál pěšky.

Přes Sv. Klimenta na Ocásek a kopec Hroby

Nejprve jsem se rozhodla jít na hradisko sv. Klimenta, kde jsou i vykopávky. Je to jakási památka na příchod Konstantina a Metoděje na Moravu. I když kolem tohoto období jsou stále nezodpovězené otázky.
Jednalo se o poutní místo hluboce spjato s velkomoravskou historií, především s Cyrilem a Metodějem. Pravděpodobně zde stával kostel a klášter. V roce 1421 byl církevní komplex vypálen husity a od 16. století je místo pusté.
Toto období připomíná dřevěná kaple sv. Klimenta, která byla postavena v roce 1964 na místě původní zděné kaple z roku 1880. V blízkosti stojí zvonice sv. Gorazda.

A poté už jsem se vydala na kopec Ocásek (554 m). Jedná se o významný vrchol Chřibských hřbetů. Jinak jsou zde nádherné bukové lesy.
A odsud to už bylo jen kousek na kopec Hroby (502 m), o kterém se jednu dobu rozvířila pověst, že zde byl nalezen hrob sv. Metoděje. Jinak je to místo se zvláštní atmosférou, válí se zde spousta pískovcových balvanů a skalek, jejichž povrch je částečně pokryt mechem. Uprostřed se pak nachází kamenná mohyla, do které je zasazen dřevěný kříž. Myslím, že Hroby jsou zajímavé ne tím, co je zde nyní k vidění, ale tím, co zde lidé vidět chtěli...

Kazatelna a další skalní útvary (Kozel)

Poté jsem se už vydala směrem Kazatelna (520 m), odkud je hezký výhled na Cimburk i Koryčanskou přehradu. Je to osamocený skalní útvar, který je tvořen zvětralou pískovcovou skálou 8 metrů vysokou.
Dále cesta pokračovala kolem studánky U Mísy (456 m), kde je opravdu dobrá voda, doporučuji.
A pak už následuje chráněný skalní útvar Kozel (481 m). Stojí samostatně jen ta, je prý 22 metrů vysoký.
Podle pověsti prý čerti chtěli překazit Cyrilu a Metoději stavbu kostela na hoře sv. Klimenta.Každý nesl jeden velký balvan (Lucifer pak ten největší) a blížili se ke kostelu. Když je Metoděj zpozoroval, vztyčil proti nim znamení svatého kříže a čerti v děsu upustili každý svůj balvan právě tam, kde zrovna byl. Kozel byl balvan, který nesl sám Lucifer.
A protože jsem ještě nikdy nebyla u druhé skály - Malý kozel, tak jsem se vydala ho hledat směrem nahoru po svahu (cesta není značená). Povedlo se. Malý kozel (533 m) je uprostřed stromů, proto není tak známý. Je hezký, i když skála je jen asi 6 metrů vysoká, ale myslím, že upoutá tvarem a skutečně připomíná malého dvojníka již zmíněného Kozla. Skála má z různých stran vždy jinou podobu - z jedné z nich připomíná jakousi obří hlavu, z jiné je to zase velmi úzký skalní pilíř.

Přes Moravanské lúky ke Koryčanské kapli a Rozštípené skále

A protože jsem měla ještě čas a nechtělo se mi zpět do města, tak jsem se vydala ještě dál. Nejprve přes Moravanské lúky (přírodní rezervace) ke Koryčanské kapli (525 m), která v minulosti sloužila jako odpočinkové místo poutníků, kteří mířili do koryčanského kostela na pouť Panny Marie. Podle pověsti stavba stojí na místě zavraždění hraběcí dcery z nedalekého zámku.
Nedaleko se pak nachází Rozštípená skála (525 m), která je asi 10 metrů vysoká a je tvořena dvěma skalními bloky, které v horní části spojuje zaklíněný kámen.
A také zbylo trochu času na Bradlo (543 m), kde se nacházelo předvěké hradiště (dochovány jen nepatrné zbytky a památník havárie letadla z roku 1952). A nesmí se vynechat ani Zlobivá skála, ležící na hřbetu vrcholu Bradlo.