Podzimní výlet na Lysou horu
Asi nastal čas, kdy základy zeměpisu ze školy tochu prověřím praktickým poznáváním. O Lysé hože se ve škole učí, ale často ji navštívili pouze lidé z okolí. Doposud jsem nahoře také nebyla. Navíc předpověď ukazovala krásné počasí, tak jsem vyrazila na cestu do Ostravice.
Nejprve Ostravice a cesta nahoru
V Ostravici na okraji blízko penzionu Sluníčko je velké parkoviště, kde jsem mohla zůstat stát a po červené značce vyrazit nahoru.
Sluníčko prosvítalo mezi stromy a bylo příjemné pozorovat probouzející se les. Šla jse přes Butořanku (730 m) a dále přes Lukšinec (953 m), kde už se otevíral krásný výhled do údolí. V jasném počasí se rozhodně stojí za to zastavit a krásu si vychutnat.
A nakonec už mne přivítal vrchol Lysé hory (1323 m) s dřevěnýma sochama a vysílačem.
Poznámka: Víte, že mrtvé stromy zde nejsou špatnou známkou lesního hospodaření? Slouží totiž jako mechanická ochrana (větrolam) menším stromkům, a tím přirozeně pomáhají obnově lesa.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Zpět po žluté značce do Ostravice
Po krátkém odpočinku a především kochání se výhledy jsem se rozhodla zase sestoupit do údolí. Vybrala jsem si žlutou značku přes Kobylanku (1054 m) a okolo kopce Čupl směrem na Šance a dále do Ostravice. Procházela jsem krásně zbarveným podzimním lesem.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |