Přes Velkou Javořinu a Velký Lopeník na Mikulčin vrch
Vypravila jsem se vlakem hned ráno (po páté hodině) z Brna do vesničky Javorník, protože jsem si chtěla projít po vrcholech Bílých Karpat. Jsou ještě málo navštěvované, ale krásné. I když hodně foukalo (doporučuji šátek, čelenku), tak celý výlet se povedl.
Vesnička Javorník a rozhledna Drahy
Po vystoupení v Javorníku jsem se hned vydala do kopce na rozhlednu s názvem Drahy. Pro zvídavé jsem našla, že je asi 20 m vysoká a má 106 schodů, je v nadmořské výšce 360 m a její vyhlídková plošina je prý ve výšce 378 m. Ale jsou z ní vidět nejenom vrcholky Bílých Karpat, ale i Chřibů.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Cesta na Velkou Javořinu
Poté jsem se už vydala směrem na Velkou Javořinu (970 m), nejvyšší vrchol Bílých Karpat. Cesta vedla nejprve údolím kolem potoka až k Liščí boudě (415 m). Člověk může všude kolem pozorovat spousty lučních květů a dýchat svěží vůni lesa.
Poté už se ale začalo stoupat na Šibeniční vrch (708 m) a Čupec (819 m), který je nejvyšším vrcholem jihomoravského kraje. Lesem a přes louky vedla cesta k Dibrovovu pomníku na státních hranicích a poté už mi červená značka ukazovala přímo cestu na Velkou Javořinu.Přes její vrchol prochází hranice České republiky se Slovenskem. I když výhledy jsou v této části pohoří pouze z vrcholové louky na Velké Javořině, tak jsou opravdu kouzelné.
Z vrcholu Velké Javořiny se pak schází kousek na slovenskou stranu k Holubyho chatě a poté cesta pokračuje dál po zelené směrem na Květnou. V této oblasti zde byla na naší i na slovenské straně vyhlášena chráněná Národní přírodní rezervace Javorina, která představuje lesní porosty pralesovitého charakteru, které se zachovaly. Lze zde vidět zachovalé původní listnaté porosty javoru klenu, buku lesního a jasanu ztepilého.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Cesta na Velký Lopeník a Mikulčin vrch
A od Květné jsem už zase stoupala. Cestá zajímavá s krásnými výhledy do údolí. Nejprve na Novou Horu (552 m) s krásnými loukami, bývalými pastvinami a starými ovocnými sady, s remízky i listnatým lesem.
Později se vešlo již do lesa a prudce stoupalo přímo na Velký Lopeník (911 m), který je druhým nejvyšším vrcholem Bílých Karpat. Na vrcholu se nachází dřevěná rozhledna, stojící na kamenném základě, ze které se nabízí jedinečné pohledy na moravskou i slovenskou stranu.
Odsud již vedla cesta na Lopenické sedlo a pak na Mikulčin vrch (799 m).
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |













































