Pulčínské skály a Javorníky
Viděla jsem několik obrázků z Pulčínských skal, tak jsem si říkala, že se tam jednou vydám. Prostě mě skály a celé prostředí zaujalo.
Od Pulčíná, přes skály na Hradisko
Nejprve je nejlépe přijet až do vesničky Pulčín a odsud se už vydat dál. Zvolila jsem si trasu přímo na Pulčínské skály a odsud na Hradisko.Pulčinské skály jsou krásné, jedná se prý o největší pískovcové skalní město v moravských Karpatech. Voda, mráz a pohyby svahů vymodelovaly postupně ve zdejších pískovcích skalní útvary, skalní stěny a bloky, kaňony a puklinové jeskyně.
Ve středověku stával dokonce stával na vrcholu skal hrad Pulčiny, dnes jej připomínají pouze schody vytesané ve skalní puklině.
Z Pulčin jsem pak šla na Hradisko (773 m). Jeho vrcholová část je tvořena pískovcovou plošinou o délce 150 m a šířce 80 m. Zhruba uprostřed svahu Hradiska se nachází větší skalní skupina zvaná Zámčisko.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Z Hradiska lesem až na Makytu
Tudy cesta vedla převážně lesem, ale občas se otevřely krásné vyhlídky na okolní krajinu. A především v lese bylo plno hříbků.
Cesta vedla po hřebeni přes vrchol Butorky (828 m), dále Valašskou Kyčeru (863 m)až na hraniční horu Makyta (923 m). Je to nejvyšší a nejmasívnější vrchol západní části Javorníků na hranici mezi Českou a Slovenskou republikou. Je to prakticky divočina na hranici, chráněné území karpatských horských bučin, které mají místy charakter pralesa. Proto nečekejte zde žádný výhled.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Po hranici zpět do Pulčína
Od Makyty už to bylo jen z kopce. Šla jsem prakticky nejprve lesem po slovensko-moravské hranici. Občas se otevřely nádherné výhledy na okolní kopce a les obarvený podzimem.
Cesta vedla i kolem dřevěné kaple sv. Huberta, u kterí je velká socha sv. Josefa jako tesaře. Poté jsem už pokračovala do Francovy Lhoty a dále zpět na Pulčín.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |