Z Berouna na Koněpruské jeskyně a Karlštejn
Karlštejn, jeden z nejznámnějších hradů u nás. Vždy jsem se tam chtěla podívat. Tak jsem prostě brzy ráno i s koloběžkou odjela vlakem do Berouna. Po vystoupení z vlaku jsem se pak na ní vydala směr Koněprusy.
Cesta na Koněpruské jeskyně
Vydala jsem se směrem na Jarov, projela jsem kolem vodní nádrže Suchomasty, až jsem se dostala k Havlíčkovu mlýnu. Zde jsem už koloběžku složila a dále šla pěšky lesem nahoru k Aksamitové bráně a Jelínkovu mostu (zde jsem zůstala jen nahoře a vychutnávala výhled do okolní krajiny).
Po chvilce jsem se zase vrátila a přes bývalé hradiště Kotýz pokračovala ke Koněpruským jeskyním. Cestou jsem minula viiadukt malodrážní železnice u lomu Čertovy schody. A po chvíli dorazila ke vstupu do Koněpruských jeskyní.
Koněpruské jeskyně
Jsou součástí Českého krasu, který je tvořen prvohorními mořskými usazeninami s velmi kvalitními vápenci. V jeho jihozápadní části, ve vrchu Zlatý kůň po odstřelu v lomu vnikli v roce 1950 dělníci drobným otvorem do chodby, kde se před nimi otevřel dnešní Kuklův dóm. Tak se postupně začala psát historie těchto jeskyní. Dokonce se zjistilo, že ve středověku zde byla i pěnězokazecká dílna.
V jeskyních se jinak nachází různé typy krápníků od hráškovitých koralitů po hůlkovité stalaktity, z vysokých komínů stékají sintrové vodopády.
Cesta ke Karlštejnu
Protože jsem neměla mapu, tak jsem se nejprve vydala směrem na Suchonasty. Po chvíli se mi ale směr nezdál, tak jsem se vrátila a jela na Měňany a Liteň. Poté jsem projela Vlence a po vystoupání na mírný kopec se mi otevřel první výhled na hrad Karlštejn.
Jinak krajina v této oblasti je velmi malebná a jsem ráda, že jsem ji projela na koloběžce.
Karlštejn
Hrad, který se zapsal nesmazatelně do naší historie. Myslím, že každý si hned vzpomene na Karela IV., který terý tento hrad založil roku 1348 mimo jiné za účelem uložení korunovačních klenotů a svatých ostatků.
I když dnešní podoba je výsledkem zásadní přestavby v letech 1887-99, která ve snaze vrátit hradu gotický vzhled setřela do značné míry i prvky předchozích slohů.
I když zde bylo dost lidí, měla jsem celkem štěstí, protože jsem se dostala do hradu i bez objednání asi po půlhodinovém čekání. Sice jen na první okruh, ale bylo to zajímavé a jsem ráda, že jsem hrad mohla navštívit.