Z Okoře pěšky na Budeč a zase zpět


Asi každý zná písníčku o Bílé paní na hradě Okoř. Ta pěkně láká ho navštívit. Po letech přemýšlení jsem se k tomu konečně odhodlala a prostě si tam zajela. Zároveň jsem to už spojila s kopcem Budeč, kde stojí rotunda sv. Petra a Pavla.
Věděla jsem, že do otevření hradu je hodně času, tak jsem vystoupila už v obci Noutonice, odkud jsem se vydala dál pěšky.

Pěšky k Okoři


Ráno bylo krásné a cesta vedla příjemnou krajinou mezi poli. První pohled na hrad byl opravdu zážitek, v raním slunci byl krásný. Protože byl ale ještě zavřený, tak jsem se vydala dál k Budči.
Okoř a Budeč Okoř a Budeč Okoř a Budeč Okoř a Budeč
Okoř a Budeč Okoř a Budeč Okoř a Budeč Okoř a Budeč
Okoř a Budeč Okoř a Budeč Okoř a Budeč Okoř a Budeč
Okoř a Budeč Okoř a Budeč Okoř a Budeč Okoř a Budeč
Okoř a Budeč Okoř a Budeč    

Budeč


Na kopci Budeč je zajímavá rotunda sv. Petra a Pavla. Je to v místě někdejší hradištní akropole, která byla postavena z příkazu knížete Spytihněva I. někdy po roce 895. Dnes představuje jedinou zachovalou předrománskou stavbu a nejstarší stojící kamennou architekturu v Čechách.
Jedná se opravdu o zajímavou stavbu, která stojí za návštěvu.
Okoř a Budeč Okoř a Budeč Okoř a Budeč Okoř a Budeč

Zpět na Okoři


Potom jsem se už opravdu vrátila zpět na Okoř. Hezká zřícenina hradu, ale není tak rozsáhlá, jak z některých obrázků vypadá.
Okoř a Budeč Okoř a Budeč Okoř a Budeč Okoř a Budeč
Okoř a Budeč Okoř a Budeč Okoř a Budeč Okoř a Budeč
Okoř a Budeč Okoř a Budeč    
Protože autobus z vesnice Okoř do Prahy jel až za dlouho, vydala jsem se pěšky do Noutonic a pak ještě kousek dál až do Svrkyně. Tam už jsem nastoupila na autobus směr Praha.